Language: Czech

Robert Magowan hodnotí možné celospolečenské dopady experimentu. Podaří se aktivistům využít příležitosti ke změně norem, které řídí náš pracovní život?

Pokud se nám nepodaří občanství nově definovat a zůstane-li naše pojetí demokracie uvězněno v limitech národních států, můžeme se v 21. století ocitnout na cestě k rozsáhlému vylučování a omezování občanských práv.

Výše investic do vzdělávání v evropských zemích úzce souvisí s tím, jaký podíl lidí dokončí vysokou školu i se snižováním nerovnosti ve společnosti. Nejlépe na tom jsou Skandinávie, Benelux, Francie a Rakousko.

Ruská agrese představuje vážné hrozby pro přírodu a životní prostředí — a to nejen na Ukrajině.

Evropa je zmítaná hned několika krizemi — zdravotní, ekonomickou, ekologickou. Předseda Evropského odborového institutu Philippe Pochet představuje vizi, jak z těchto krizí ven — vizi nové „sociálně-ekologické smlouvy“.

Ekonomka Irene van Staveren argumentuje ve prospěch post-kapitalistické ekonomiky, v níž budou trhy znovu zakotvené ve společnosti a lépe regulovány státem.

Zkušená agronomka shrnuje základy agroekologie a předkládá příklad belgického zemědělce Bernarda Mehaudena.

Klimatická změna nebude pouze šumem na pozadí rušného 21. století. Ať už ji zvládneme nebo se nám vymkne z rukou, určí ráz života nastupující generace. Redaktorka deníku Libération vypráví příběhy dvou možných podob Evropy roku 2049.

Jak dospět k ekonomice, která naplní potřeby a přitom nebude ničit život na Zemi? Koncepce britské ekonomky Kate Raworthové patří k nejzajímavějším návrhům současnosti.

Investigace zpracovaná mezinárodním týmem nezávislých novinářů pro Greenpeace dokazuje, že zemědělské dotace Evropské unie i nadále pomáhají financovat ty nejšpinavější a nejškodlivější velkochovy.